KOPÍROVAŤ LEN S IKONKOU!!!
↓↓ ↓↓ ↓↓


HAITI: pomoc !!!

chceš pomôcť?? pomôž tu:

DMS SOSHAITI


Vánoce - Dny splněných přání ( twilight povídka )

10. srpna 2009 v 19:11 |  ostatné :)
Vánoce - Dny splněných přání
Díval jsem se jak se Bella probouzí . Pomalu otevírala oči .
,, Veselé Vánoce Bello." Vytřeštila na mě oči :
" Vánoce ?! Cože .. ?! … Už ?! … Do prkýnka …." Usmál jsem se a ukázal na zeď na kalendář .Povzdechla si , popadla věci a vyběhla do koupelny . Jak zmizela za dveřmi , zvedl jsem malý mobilní telefon a vytočil Alicino číslo .
"Právě se probudila , za takovou hodiny by jsme měli dorazit ." Musel jsem hovor ukončit , protože Bella právě vyšla z koupelny . Urychleně jsem zase schoval telefon do kapsy .
" Co budeme dnes dělat ?" usmála se .
" Pojedeme k nám domů , Alice se už na tebe moc těší ." Viděl jsem jak se jí z obličeje vytrácela barva .
" K vám ? … To jako … Počkej …. Ty chceš abych na Vánoce byla u vás ? … A .. a co Charlie ?"
"Ráno mu volali z práce , dnes slouží ."
" Ale …." Nejspíš chtěla něco říct , ale pak si to rozmyslela . Bylo nezvyklé že jsem nevěděl na co myslí . Nakonec se nejistě usmála
" Já se na Alici taky moc těším a stejně tak na všechny ostatní ," Usmál jsem se . napadlo mě jestli se nechceš stavit za Jacobem ?"
" To by jsi udělal ?" zářila štěstím .
" Ano , když ti to udělá radost ." Podíval jsem se jinam . měla by se s ním vidět ještě před tím .
"Tak jo , jedem ?" jen jsem přikývl a vyskočil oknem .
Bella šla po schodech samozřejmě . Čekal jsem na ni opřený o auto a přemýšlela jsem nad tím co chci udělat . Když Bella přišla nejspíš si všimla mého zamyšleného výrazu , protože následovala otázka :
"Děje se něco ?" z očí ji vyprchalo to nadšení . To jsem nechtěl .
" Ne nic.. jen jsem přemýšlel …" usmál jsem se . Cítil jsem jak se jí zrychlil tep . Otevřel jsem ji dveře spolujezdce a ona nasedla . Přešel jsem na druhou stranu a sedl za volant . Do La Push se mi moc nechtělo . Ne že by mi vadilo to místo , spíše lidé …..echm… jestli se to tak dá říci …co tam žijí .
" Edwarde , nemusíš tam jet . Já bych tam klidně jela později sama .." Sevřel jsem volant pevněji .
" Mě to nevadí ." zabrzdil jsem u menšího domu , který patřil Blackům . Bella vyskočila a okamžitě odcupitala ke dveřím . Zazvonila . Já zůstal v autě . Stejně jak já nemám rád Jacoba on nemá rád mě .
,,Ahoj Jaku !"
Vypadala tak šťastně . Podíval jsem se jinam , a snažil jsem se je neposlouchat . Zapnul jsem rádio . Smáli se , nadšeně se spolu bavili , a ona byla tak šťastná … ne nemůžu jí to udělat . Neudělám to . Připravil bych jí o toto všechno . To bych si neodpustil . Nikdy.
Nevím kolik času uběhlo než se vrátila do auta . Usmála se na mě hned jak vstoupila do auta .
,, Děkuji ."
" Nemáš za co ." Nastartoval jsem …
" Počkej ! zapomněla jsem mu dát dárek !" popadla ze zadního sedadla malý balíček a rychle vystoupila .
Ne nemůžu jí to udělat . I když si to přeje . Není na to ještě připravena . Není připravena to všechno ztratit. Za chvíli se vrátila s úsměvem na rtech . Štěstí z ní vyzařovalo . Pousmál jsem se .
" Edwarde , co se děje ?" usadila se .
" Bello , odjíždíme ….." Ztuhla , srdce jako by jí přestalo být , nedýchala , zbledla a ta radost byla ta tam .
"Takhle jsem to nemyslel .. Odjíždíme … My dva … Zítra letíme na tři dny za tvojí mámou ." Vydechla úlevou . Radost se vrátila a ještě s větší silou .
" Edwarde !" vydechla šťastně . " To .. to je .. báječný !" Usmál jsem se , její smích byl tak nakažlivý , nešlo to potlačit .
"Můžeme už vyrazit ?" zeptal jsem se abych prolomil to ticho .
" Zajisté !".
Když to dořekla prostorem v autě se rozlehla melodie . Zvedl jsem telefon:
" Promiň Alice , už jedem . Trochu jsme se zdrželi ." Nečekal jsem na odpověd , rovnou sem to položil . Když jsme zaparkovali před domem ostatní nás už čekali na terase .
"Ahoj hrdličky!" přiběhla k nám Alice .
"Ahoj Alice !" vzala Bellu za ruku a opatrně ji táhla k ostatním , šel jsem za nimi zahrabaný ve vlastních myšlenkách .
"Edwarde , jsou Vánoce , dnes mají být všichni šťastní a veselý !" Alice překypovala energii . Něco jsem zamumlal , ani nevím co .
" Dnes nemá zrovna nejlepší náladu ." Esme , Carlisle , Emmett a Jasper nás uvítali vřelým úsměvem , Rosalie ne , Rose se jen pousmála .
" Veselé Vánoce ." řekli jednohlasně . Bella se zastavila a podívala na mě:
" Edwarde , jestli tě něco trápí klidně mi to můžeš…" Přerušil jsem ji :
"Nic se neděje !" Bella se polekala,
"Ok. Když myslíš ." Vzal jsem ji za ruku a vstoupili jsme do pokoje , byl tam vánoční strom , a plno dalších ozdob . Alice už přispěchala s osmi ponožkami , každému jednu podala .
" Alice ?! Co to má znamenat ?!" vyjekla Bella.
" Vánoce ! , Co by to byly Vánoce bez dárků ? No tak .. pověsíme si je na krb !" Vyzvala nás . Rozesmálo mě to .
" Máš nějaký problém ?" podívala se na mě podrážděně.
" Nic .. že je to jen jako by nám bylo šest let ."
" No a ? Bude to legrace !" přidala se k Alici Bella pověsila svoji ponožku vedle její . Zazubil jsem se a pověsil k nim tu svojí . Postupně tam viselo všech osm ponožek červené barvy a s jménem jejího vlastníka.
" Edwarde, můžeme si Bellu na chvilku půjčit ?" Nedobrovolně jsem přikývl . Carlisle se usmál a odvedl Bellu do vedlejšího pokoje , společně s nimi odešli i Alice a Emmett , který vrhl na Rose omluvný úsměv .
"Edwarde nedělej to ,.." Ztuhl jsem , Rosalie neumí říct myšlenky jako já , ale i tak věděla na co myslím . " ani jeden na to nejste připravení . Co kdyby se to zvrtlo ? Ztratíš ji a my ztratíme tebe ."
"Ztěžuješ mi to ." vydechl jsem zoufale .
Bella se s ostatními vrátila do pokoje , pořád se usmívala , to bylo dobré znamení . Smutně jsem se na ni usmál .
" Musím do práce uvidíme se večer." Ohlásil Carlisle , popadl kabát a kufřík.
" To musíš pracovat i o Vánocích ?" povzdychla Esme.
" Lidé chtějí mít volno ,aby mohli být se svou rodinou , ale já si se svou rodinou užiji ještě hodně dlouhou dobu ." usmál se a vyšel ze dveří . Slyšeli jsme jak startuje auto a odjíždí .
"Co by jsi dnes chtěla dělat ? " s úsměvem jsem se zeptal Belly . našpulila rty , jak to dělá když nad něčím přemýšlí .
" Chtěla bych jít do lesa ." povytáhl jsem obočí . Proč chce jít v zimě do lesa ?
" Podívat se jak vypadá ta tvoje louka v zimě ." Nic moc . Normální plocha zasněžená a pár opelichaných stromů , ale nechtěl jsem ji kazit radost.
" Dobře ." Usmála se . Vzal jsem ji za ruku a šli jsme společně k autu . Cítil jsem její teplo. Hřálo mě .
Otevřel jsem ji dveře a ona nastoupila . Bylo to stejné jako tenkrát . Louka ale byla jiná . Ztratila svůj půvab . Ale i tak se jí tam moc líbilo .
"Jak dlouho jsem ji hledala s Jacobem když jsi mě...." Cože ?! Proč to dělala ? Proč mi to říká až teď ?
" Proč jsi ji hledala ?" Podívala se mi do očí .
" Myslela jsem že tě tu najdu , nebo tak něco . Byla jsem i před vaším domem . Ta věta : Bude to , jako bych nikdy neexistoval. To byla pěkná volovina . Co sis myslel ? Že když schováš všechny hmatatelné důkazy tvé existence tak na tebe rychleji zapomenu ? Musel by jsi mi vymýt mozek abych na tebe zapomněla . " Nechal jsem ji ať si zanadává. Však jsem si to zasloužil .
" Promiň , neměl jsem tě opouštět ."Jsem pitomec . Dívala se na mě očima plnýma bolesti . pak se mi vrhla kolem krku . Plakala .
" Jsem tak ráda že jsi zpátky ." Vzlykala .
"Nikdy mě už neopouštěj , prosím , další takovou ránu už bych nepřežila .
" Ne už nikdy . " Nikdy tě neopustím slibuji . Pokud si to sama nebudeš přát .
" Stáli jsme tam v objetí . Ignorovali čas který uplynul . Povídali si . Smáli se. Nakonec se Bella vrátila do té samé šťastné nálady s kterou sem přijela .
Když se setmělo vrátili jsme se k autu a jeli domů .
" Bello , nemáš hlad ?" zeptal jsem ji když jsem parkoval před domem.
" Trochu ." Ale určitě lhala , byl bych si jistý že umírá hlady. Alice asi zaslechla zvuk motoru , protože přiběhla a podala Belle tašku s nákupem.
" Alice, co to je ?" Nahlédla do tašky .
"To jsou suroviny co jsem koupila , aby sis mohla uvařit něco k jídlu . Charlie jel za Billym ,takže si o něj nemáš dělat starosti ."
" Proč jsi toho nakoupila tolik já tu snad nebudu tak dlouho ?.." všimla si našeho pohledu . " Děje se něco o čem tady zatím nevím ?" zamračila se.
" Víš Bello , Chtěli jsme ti nabídnout abys tu zůstala přes noc ." Pokřiveným úsměvem jsem se na ni usmál . Chvilku se tvářila podivně . Ale pak mi skočila kolem krku .
" To by bylo super !" Kdybych byl naživu nejspíš by mi to vyrazilo dech .
" Ale to bych si musela skočit domů pro věci …." Alice jí skočila do řeči :
" Nemusíš , už jsem to zařídila." Culila se od ucha k uchu .
" Ty jsi neuvěřitelná , Jak jsi mohla vědět že to příjmu ?" Nevěřícně na ni koukala . Zapojil jsem se do rozhovoru :
" Jdeme dovnitř ?" usmál jsem se.
" Jo jasně." Pustila mě a vystoupila z auta .
Bella šla rovnou do kuchyně a uvařila si kapra . Sedl jsem si na kuchyňský pult a se zájmem ji pozoroval .
" Je nezvyk vařit jen pro sebe ." usmívala se a podívala se na mě . V tom se při porcování kapra řízla do prstu . Každý sval v mém těle ztuhnul . Okamžitě jsem vrhl pohled ke dveřím , kde stál Jasper . Seskočil jsem a podal Belle náplast . Od té doby co spolu chodíme ji mám pořád po ruce . Opláchla si prst vodou a nalepila si na něj náplast. Jasper se ani nepohnul , ale bylo vidět že se přemáhá ,aby na ni neskočil a nezakousnul ji . Bella se na něj podívala a vrátila se ke kaprovi . Vzal jsem ji nůž z ruky.
" Já to radši udělám." Usmál jsem se a ona taky .
Když jsme byli s večeří hotoví , sedli jsme si ke stolu a ona se dala do jídla . Ostatní se bavili o různých věcech , ale já je neposlouchal , přemýšlel jsem o tom , co hodlám udělat . Rosalie se na mě mračila . Emmett mezitím zmizel - šel dát dárky pod stromek a do ponožek a rozsvítit světýlka .
A za chvilku byl zpátky a zaujal své místo po boku Rose . Vládla tady díky Jasperovi příjemná atmosféra . Měl jsem falešný pocit že je všechno v pohodě. Když Bella dojedla přestěhovali jsme se všichni do pokoje .
Byla tam hromada dárků . Všichni si začali rozbalovat své dárky já také , ale nevěnoval jsem jim pozornost . Zaujal mě jen jedinný od Belly . Malé stříbrné Volvo , přesně jak to moje a dokonce i s mou espézetkou . Usmál jsem se na Bellu .
" Díky ." Bella ale byla zahleděná do krabičky od mobilního telefonu .
" To ne , tohle si nemůžu vzít ." Koukla se na nás všechny .
" Ale můžeš , je to tvoje , dostala jsi to od Ježíška ne od nás ." Řekla s úsměvem Esme .
Poté jsme se každý vydali do své ložnice . Bella šla se mnou do mojí . Sedli jsme si na černou pohovku a koukali na sebe . Byl jsem nervózní .
" Bello , rozhodl jsem se…. Proměním tě . Teď a tady ." Bella polkla , byla nervóznější víc než já , přikývla a odhrnula si vlasy z krku .
" Bude tě to bolet .." zašeptal jsem . Polkla
" Já vím . Ale chci to. Zůstaneš se mnou po celou dobu ?"
" Miluji tě." Zašeptal jsem jí .
" Já tebe taky …" hlas se jí třásl. Políbil jsem ji .
" Děkuji , je to ten nejhezčí dárek jaký jsem mohla dostat i když to bude bolet .
" Pak zavřela oči a já se jí pomalu přibližoval ke krku .



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama